Top15 starců zeleného trávníku
Po trávnících běhá spousta úspěšných a také starších hráčů. Všem dokazují, že ani po pětatřicítce nemusejí být na odpis. V mnoha případech by jim mohli fyzičku a techniku závidět i jejich mladší spoluhráči. Naprostá většina je pro klub neuvěřitelně důležitá, často ještě hrají ve špičkovém světovém klubu. Fotbalový Svět si pro vás připravil žebříček top patnácti starců zeleného trávníku. Do dalšího pokračování rubriky Top15 jsme tedy vybrali celkem zajímavé téma, které už pravděpodobně za nedlouho bude neaktuální.
.
1. Paolo Maldini, AC Milán
Čekali jste na prvním místě někoho jiného? Když nastoupil ke svému prvnímu utkání v Serii A, mnozí světoví špičkoví hráči ještě nebyli na světě. Za AC Milán, kde hraje do dneška poprvé nastoupil 20. ledna 1985, když o poločase utkání proti Udinese nahradil Sergia Battistiniho. Hned od následující sezony nastupoval na lavém kraji obrany. Postupem času Paolo stárnul a posouval se více do středu obrany, kde se skvěle uplatňoval svůj herní přehled a předvídavost. ''Je fantastický. Svou profesionalitou i hrou,'' řekl o něm Sir Alex Ferguson, manažer Manchesteru United. Paolo Maldini, pětinásobný vítěz Ligy Mistrů rozohdl, že po sezoně 2007/08 ukončí svou nesmírně bohatou fotbalovou kariéru.
2. Romário, Vasco da Gama
Tento malý výškou, velký výkony útočník se stal hrdinoumistrovství světa ve Spojených státech 1994, kde se stal nejlepším kanonýrem. ''Je to jeden z nejlepších hráčů všech dob. Génius pokutového území,'' prohlásil o měm >božský copánek< Roberto Baggio. Vydržel hrát přes čtyřicítku, možná kvůli hře, možná kvůli tomu, aby dosáhl svého tisícého gólu. ''Abych pravdu řekl, moc velkou budoucnost jako hráč už nemám. Ještě pár zápasů mi zbývá, ale nevím kolik. Každopádně chci dodržet smlouvu s Vasco da Gama, která mi vyprší v prosinci,'' řekl Romário v létě 2007.
3. Oliver Kahn, Bayern Mnichov
Německý >buldok< Oliver Kahn už se pořádnou dobu drží v popředí nejlepších světových brankařů, o čemž napovídá fakt, že i ve svých osmatřiceti letech chytá v nejlepším německém klubu a jednom z nejlepších na světe - Bayernu Mnichov. I ve svém (na fotbal) vysoké věku je tento rodák z Karshule pro svuj tým ochoten bojovat od první do poslední minuty. ''Kdo hraje za Bayern, musí mít v sobě vášeň, touhu po úspěchu. Musíme chtít hrát o trofeje, ale když je nezískáme, nemůžeme být spokojeni,'' prohlásil Oliver Kahn na adresu svého milovaného klubu.
4. Henrik Larsson, Helsingborgs IF
Henrik Larsson prošel kluby evropské supertřídy. Teprve v létě odešel do svého mateřského Helsingborgsu, kde z nejvyšší pravděpodobnosti ukončí svou bohatou kariéru. V žádném klubu z těch, kterými prošel se s ním neloučili snadno. Odchod Henrika Larssona oplakali v Celtiku Glasgow, kde ho fanoušci jako jediného cizince zahrnuli do nejlepší jedenáctky klubu všech dob. V Barceloně, kde si vybudoval skvělé postavení, byl hráči velmi oblíbený. I v Manchesteru United, kde na jaře strávil tři měsíce na hostování. Když jako náhradník naskočil do finále Ligy Mistrů 2005, dovedl tým k vítězství. ''Všichni mluvili o Ronaldinhovi, Eto'ovi, nebo o Gulym, ale ty jsem vůbec neviděl. Dnes rozhodl jediný pořádný fotbalista - Henrik Larsson,'' řekl po utkání kapitán poražených a dnes už hráč Barcy, Thierry Henry.
5. Pavel Nedvěd, Juventus Turín
Pavel Nedvěd je dodnes vzorem pro spoustu mladých hráčů. V záhlaví jeho oficiální stránky se můžete dočíst jeho mottu: Když něco děláš, dělej to pořádně. A právě toto motto zdobí Pavla Nedvěda po celou jeho kariéru, už od jeho sedmnácti let, když poprvé dostal šanci v dresu druholigové Plzně. Jeho nejlepší kariéra byla 2003/04. Byl zvolen nejlepším záložníkem Ligy Mistrů, nejlepším cizincem Serie A a dokonce získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu působícího v Evropě. Dokonce i samotný Pelé ho zařadil do 100 nejlepších žijících hráčů. V sezoně 2006/07 dokázal svou profesionalitu a ačkoli většina fotbalistů přestoupila, Nedvěd zůstal a dopomohl Juventusu zpět do Serie A. Nedvěd má ještě jeden sen ve své kariéře - vyhrát Ligu Mistrů.
6. Jaap Stam, Ajax Amsterdam
Plešatý stoper, přezdívaný Skála z Kempenu dokáže i ve svých pětatřiceti letech pořádně zdirigovat obranu Ajaxu Amsterdamu. Kam přestoupil, tam kritika. Jaap Stam nikdy neměl klidní život. Když se vracel do domácí ligy v roce 2006, předpokládalo se že přestoupí do svých bývalých klubů PSV Eidhovenu, nebo Heerenvenu. Největší pozdvižení však vyvolal jeho přestup z Manchesteru Uinted do Lazia Řím. Přestoupil pravděpodobně po hádce se Sirem Alexem Fergusonem. ''Dostali jsme nabídku od Lazia 16,5 milionu liber a to jsem nemohl odmítnout. Ale po herní stránce to byla ztráta. Ještě dnes je v Ajaxu výborný,'' připustil skotský kouč.
7. Lilian Thuram, FC Barcelona
Jde z něj strach, jak však napsal časopis Hattrick: ''Na hřišti může působit jako nekompromisní zeď v obraně, která ze všeho nejraději rozdává rány, v soukromí je však rodák z Guadeloupe mírumilovný chlapík.'' Ostatně než se rozhodl o dráze profesionálního fotbalisty, chtěl se stát římskokatolickým knězem. Hodně se angažuje také v domácí politice a je sliným odpůrcem francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Ostře se proti němu postavil, když Sarkozy jako ministr vnitra označil demonstrující francouzkou mládež za spodinu. ''Já jsem taky vyrostl na předměstí, a jsem snad spodina? Jeho slova se mě hluboce dotkla,'' řekl Lilian Thuram.
8. Edwin van der Sar, Manchester United
Van der Sar na sebe poprvé upozornil v roce 1991, když podával skvělé výkony v bráně nizozemského Ajaxu Amsterdam. Když v roce 1995 s Ajaxem vyhrál finále Ligy Mistrů proti AC Milán, byla to pozvánka do nizozemské reprezentace, ve které chytá dodnes a podává skvělé výkony. ''Když jsem jel porpvé na reprezentační utkání, bydleli jsme v běloruském Minsku v hotelu, kdy nebyly záclony, záchodová prkénka a byla tam rozbitá zrdcadla. Byl to docela šok a navíc jsme s domácí reprezentací prohráli 0:1,'' zavzpomínal nedávno van der Sar na svůj mezinárodní debut. Nyní podává skvělé výkony v brance Manutd, v sezoně 2006/07 byl zvolen nejlepším brankařem Premier League. Už v roce 1993 a 1995 však byl zvolen nejlepším brankářem.
9. Cafú, AC Milán
Svá nejlepší léta už má dávno zasebou, ale ještě dnes si najde spoustu fanoušků. Mistr světa z let 1994, 1998 a 2002 své nejlepší léta prožil zřejmě v AS Řím, kde si díky svým manévrům na pravé straně vysloužil přezdívku PENDOLINO. Na internetu dodnes koluje video, kde tento ofenzivně laděný pravý bek zesměšnil Pavla Nedvěda (zde). Nyní hraje v AC Milán, už však nepatří do základní sestavy. Cafú však nesmutní. ''Je pěkné vědět, že na vás klub jako AC Milán spoléhá. Dohodli jsme se bez nejmenších problémů,'' řekl Cafú, když v létě 2007 podepisoval smlouvu na další sezonu.
10. Rivaldo, AEK Atény
Minulé léto upozorňoval: ''Toto je moje poslední sezona v Evropě, pak se vrátím do Brazílie.'' V sezoně 2006/07 však vstřelil sedmnáct branek v sedmadvaceti utkání za Olympiakos Pireus a tak rozohdl, že ještě jeden ročník v řecké lize vydrží. Ale neuspokojila ho smlouva, kterou mu Pireus nabídl a tak přešel k městskému rivalovi AEK Atény. Ikdyž mu je už pětatřicet let, AEK si může mnout ruce, ze skvělého obchodu. Naopak Olympiakos Pireus může jen trpce litovat této chyby...
11. Hakan Sükür, Galatasaray Istanbul
Hattrick: S rodnou zemí je spjatý snad pevnějším poutem než Atatürk. Na zahraničních angažmá se mu nijak zvlášť nedařilo, zato v dresu Galatasaray Istanbul září. V této sezoně už se stačil svým 241. gólem stát historicky nejlepším střelcem turecké ligy. ''Nikdy jsem necítil, že musím nutně jít do zahraničí a uspět v nějakém cizím klubu. Galatasaray je dost slavný,'' říká kanonýr, jemuž přezdívají KRÁL. Jeho svatbu vysílala v přímém přenosu celoplošná televizní stanice.
12. David James, FC Portsmouth
Pravděpodobně je jedním z nejinteligentnějších fotbalistů ve Velké Británii. Pravidelně píše sloupky pro časopis The Observer a také rád sleduje individuální rekordy brankářů. Ale pouze těch, které by mohl překonat. Jeden z nich se mu podařil překonat v uplynulém ročníku 2006/07, když překročil hranici 142 čistých kont v Premier League. David James však není pouze intelektuál, ale i excentrik - nejen kvůli neustálým změnám svého účesu. Dokonce minulý rok odmítl udělat rozhovor pro televizní stanici SKY, dokud mu její technici neopraví satelit. Pevně doufá, že ještě dlouhou dobu bude chytat alespoň na obstojné brankářské úrovni.
13. Dwight Yorke, AFC Sunderland
Před osmi-devíti lety byl Dwight Yorke nejlepším střelcem Premier League a pro jeho thymolinový úsměv mu přezdívali Smiling Assassin [smějící se zabiják]. Letos se opět sešel s Andym Colem v jednom týmu, ale jejich produktivita z dob, kdy váleli za Manchester United je už pryč. Dnes už Dwight Yorke nastupuje ne jako útočník, ale ve středu zálohy. ''Někteří lidé si neuvědomují, jakou mám fyzičku, protože u mě pořád byla samozřejmostí. Ale v záloze mě to baví, hodně jsem se tam naučil,'' říká pověstný sukničkář.
14. Thomas Helveg, Odense BK
S záložníkem Martinem Jorgensenem si dokonce navzájem říkají strýčku a synovče. Je to univerzální bránicí hráč, který posbíral nejvíc úspěchů v Serii A, ve které nastupoval za Udinese, AC Milán a chvilku i v Interu. Letos v lednu ukončil své působení v Mönchengladbachu a dohodl se dohrát svou kariéru ve svém domovském klubu Odense BK. Jenže Thomasu Helvegovi se začalo dařit tak, že si vysloužil návrat do reprezentace. ''Tým zná skrz naskrz a technicky je oproti spoluhráčům vepředu díky své ohromné zkušenosti,'' vysvětluje povolání do reprezentace trenér Morten Olsen.
15. Fernando Couto, FC Parma
Fernando Couto, pro mnohé znamená více než legenda. Dnes již osmatřicetiletý veterán si ve své kariéře užil mnoho problémů. Třeba od roku 2001 se s ním táhne obvinění z užití nandrolonu a jelikož je je to v Itálii trestné, stanul před soudem. Na jaře 2007 si však mohl oddychnout - dostal pokutu čtyři tisíce euro a čtyřletou podmínku. A tak se v klidu opět může specializovat na svou dráhu profesionálního fotbalisty. ''Fernando Couto je pro nás výrazná osobnost, která velí kabině,'' řekl o něm Claudio Ranieri.