Je znám pro svou tvrdou střelou z dálky, ze které střílí poměrně dost gólů. Je také hodně rychlý, díky čemuž může po své levé straně založit útok nebo se rychle vrátit zpět. Málokterý současný světový fotbalista se může pyšnit tak rozsáhlou sbírkou titulů, jakou vlastní nejznámější brazilský obránce Roberto Carlos. Za svou kariéru poznal pocit, jaké to je vyhrát brazilskou ligu, španělskou nejvyšší soutěž nebo slavnou Ligu mistrů. Kromě toho má doma stříbrnou medaili z olympijských her v Atlantě 1996 a dvě medaile z mistrovství světa - ve Francii 1998 to bylo sice "jen" stříbro, o čtyři roky později však už byl členem brazilského reprezentačního týmu, který se stal popáté v historii mistrem světa. Je to hráč, který nikdy moc nevyrostl, takže moc vyhraných soubojů od něj očekávat nemůžeme, ale i tak je pro mužstvo velmi důležitý. Svoji prvoligovou kariéru odstartoval ve svých devatenácti letech za brazilsky tým Palmerais, kde strávil tři roky. Ani na debut v reprezentaci moc dlouho nečekal, dočkal se ho v roce 1992 v zápase proti USA. V roce 1995 se konečně dostává do Evropy a to konkrétně do milánského Interu. Po roce přestupuje do Španělska, kde hraje za Real Madrid, což se pro něj stává druhým domovem. Zde žije se svou manželkou Alexandrou a svými třemi dětmi ( Roberto, Giovanna a Roberto Carlos mladší). Na MS 1998, kdy už byl stálým členem základní jedenáctky reprezentačního výběru, získal stříbrnou medaili po finálovém výprasku 0:3 od Francie. Roberto svou kariéru naplánoval už hodně dopředu Do svých sedmatřiceti let by chtěl hrát za Real Madrid, potom by se rád vrátil do rodné Brazílie, kde by chtěl hrát za nějaký prvoligový tým, tak dva nebo tři roky.
Pokud ho nepostihne nějaké vážné zranění, zdá se tenhle plán vážně reálný, neboť jeho fyzická kondice je pořád skvělá a Roberto je schopen po levé postranní čáře naběhat několik kilometrů za zápas. Jeho série vyhraných trofejí se po MS 1998 hojně rozrůstala. Největší vítězství pro něj je určitě v Lize mistrů a to hned dvakrát, dále také MS 2002, které Brazilci vyhráli bez ztráty bodu a po finále nad urputnými Němci 2:0. Od té doby se radovali hráči bílého baletu pouze z prvního místa ve španělské lize. Ani Roberto nezaznamenal větší individuální nebo týmový úspěch. 24. června 2005 Robertovo auto vykradli dva zloději, kteří mu ukradli rádio, hodinky za pár desetitisíců a také jeho osobní mobil. O dva měsíce později 2. srpna získal španělské občanství, což mu mohlo umožnit hrát za španělskou reprezentaci. Opět po čtyřech letech nadešlo MS, tentokrát v Německu, kde se očekávalo, že brazilská reprezentace opět obhájí triumf z minulého turnaje. Prvním zápasem Brazilci moc nepřesvědčili, ale vyhráli ho a tak získali 3 body. Další zápasy ve skupině E už zvládli a dokázali přesvědčit odborníky, že opět mají šanci prát se o obhajobu titulu. V osmifinále dostali velmi technickou Ghanu, které se také říká afričtí Brazilci.
Tento zápas zvládli a po jasné výhře postoupili do čtvrtfinále, kde se měli utkat zátím s dost nevypočítatelnou Francií, která jen o vlásek postoupila ze skupiny, ale osmifinálový zápas se Španělskem zvládla. Roberto dostál úkol hlídat rychlonohého Henryho. To se mu nepovedlo a Henry byl ten co dal rozhodující gól. Tak skončil velký sen vyhrát šestý Světový pohár. Po MS se na brazilský reprezentační tým strhla vlna kritiky. Nejvíce to schytali Roberto Carlos za to že hrál pouze průměrně a po velké chybě nechal skórovat Thierry Henryho. Tak se uzavíra pro Roberta kapitola MS 2006, po které se stáhl do ústrání a dokonce řekl, že chce skončit s reprezentaci. Po sezóně 2005-06 se o něj začala zajímat FC Chelsea, protože po prodeji Asiera Del Horna, potřebovala někoho pro levý kraj obrany. Na tento post Chelsea chtěla získat Roberta nebo Ashley Cole. Roberto odmítl, a tak svoji pozornost upřela na Ashleyho Cole. Dalším, kdo se ucházel o tohodle rychlonohého obránce, byli turečtí Fenerbahce. Jednu dobu se už mluvilo, že přestup je hotová věc, ale ani tentokrát se Carlos nestěhoval. Roberto je skvělý rychlonohý obránce. Někdy se také říká, že má v noze dynamit, neboť jeho střela na bránu, dosahuje rychlostí až 170 km za hodinu. Skvělé rozehrává přímé kopy z větší dálky, se kterými mají brankáři většinou velké problémy. U příznivců Realu je zapsán v paměti nejen proto, že za ně odehrál tolik utkání, ale především pro jeho upřímnou a veselou povahu. .
Pokud ho nepostihne nějaké vážné zranění, zdá se tenhle plán vážně reálný, neboť jeho fyzická kondice je pořád skvělá a Roberto je schopen po levé postranní čáře naběhat několik kilometrů za zápas. Jeho série vyhraných trofejí se po MS 1998 hojně rozrůstala. Největší vítězství pro něj je určitě v Lize mistrů a to hned dvakrát, dále také MS 2002, které Brazilci vyhráli bez ztráty bodu a po finále nad urputnými Němci 2:0. Od té doby se radovali hráči bílého baletu pouze z prvního místa ve španělské lize. Ani Roberto nezaznamenal větší individuální nebo týmový úspěch. 24. června 2005 Robertovo auto vykradli dva zloději, kteří mu ukradli rádio, hodinky za pár desetitisíců a také jeho osobní mobil. O dva měsíce později 2. srpna získal španělské občanství, což mu mohlo umožnit hrát za španělskou reprezentaci. Opět po čtyřech letech nadešlo MS, tentokrát v Německu, kde se očekávalo, že brazilská reprezentace opět obhájí triumf z minulého turnaje. Prvním zápasem Brazilci moc nepřesvědčili, ale vyhráli ho a tak získali 3 body. Další zápasy ve skupině E už zvládli a dokázali přesvědčit odborníky, že opět mají šanci prát se o obhajobu titulu. V osmifinále dostali velmi technickou Ghanu, které se také říká afričtí Brazilci.
Tento zápas zvládli a po jasné výhře postoupili do čtvrtfinále, kde se měli utkat zátím s dost nevypočítatelnou Francií, která jen o vlásek postoupila ze skupiny, ale osmifinálový zápas se Španělskem zvládla. Roberto dostál úkol hlídat rychlonohého Henryho. To se mu nepovedlo a Henry byl ten co dal rozhodující gól. Tak skončil velký sen vyhrát šestý Světový pohár. Po MS se na brazilský reprezentační tým strhla vlna kritiky. Nejvíce to schytali Roberto Carlos za to že hrál pouze průměrně a po velké chybě nechal skórovat Thierry Henryho. Tak se uzavíra pro Roberta kapitola MS 2006, po které se stáhl do ústrání a dokonce řekl, že chce skončit s reprezentaci. Po sezóně 2005-06 se o něj začala zajímat FC Chelsea, protože po prodeji Asiera Del Horna, potřebovala někoho pro levý kraj obrany. Na tento post Chelsea chtěla získat Roberta nebo Ashley Cole. Roberto odmítl, a tak svoji pozornost upřela na Ashleyho Cole. Dalším, kdo se ucházel o tohodle rychlonohého obránce, byli turečtí Fenerbahce. Jednu dobu se už mluvilo, že přestup je hotová věc, ale ani tentokrát se Carlos nestěhoval. Roberto je skvělý rychlonohý obránce. Někdy se také říká, že má v noze dynamit, neboť jeho střela na bránu, dosahuje rychlostí až 170 km za hodinu. Skvělé rozehrává přímé kopy z větší dálky, se kterými mají brankáři většinou velké problémy. U příznivců Realu je zapsán v paměti nejen proto, že za ně odehrál tolik utkání, ale především pro jeho upřímnou a veselou povahu. .
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář