Další z řady brazilských obránců, kterých je pro defenzivu téměř škoda, na sebe poprvé upozornil při působení v Belo Horizonte, čtvrtém největším městě své domoviny, tedy brazílii. Tamní Atletico Mineiro mu však zanedlouho bylo příliš těsné. Elegantní bek uváděl svými průniky po pravé straně a vynikající kopací technikou do varu nejen temperamentní publikum, ale také o poznání usedlejší skauty velkoklubů. Již roku 2003 média spekulovala o tom, zda nadějný mladík zamíří do Itálie, či spíše do Pyreneje. Cicinho však vypálil zámořským lanařům rybník a vybral si giganta domácího-FC Sao Paulo. V trojbarevném dresu jeho výkony dále rostli, což se v dubnu roku 2005 odrazilo na první pozvánce do reprezentace. Kanárci sice mají na pravém kraji obrany famózního Cafua, tou dobou mu však táhlo na pětatřicet. Mladý nástupce se uvedl nadmíru dobře a pomohl Brazilcům vyhrát pohár FIFA. Bylo jasné, že již déle v Jižní Americe nevydrží, a bitva o přestup mohla začít. O Cicinhovy služby měl eminentní zájem Manchester United, hovořilo se také o Interu Milán, Juventusu, Liverpoolu nebo Arsenalu. Pro hráče samotného vypadala nějákou dobu nejlákavěji nabídka z druhého z milánských klubů, kde by oblékal stejný dres jako jeho idol Cafú. Pak se však do věci vložil Real Madrid a náhle bylo jasno. Již v srpnu minulého roku si Bílý balet zaplatil předkupní právo, v prosinci se transfer uskutečnil 8 ledna již mladík nastoupil ve svém prvním ligovém utkání. Tedy mladík-každý ho tak tituluje, i když letos oslavil 26 narozeniny.

Nákup Cicinha se setkal s nemalou kritikou. Na jedné straně nešlo přehlédnout jeho vynikající kvality, avšak Madrid již na postu pravého obránce disponoval spolehlivým reprezentantem Michelem Salgadem a v létě k němu přidal zarputilého Uruguayce Carlose Dioga. Jenže nová akvizace se v základní sestavě zabydlela s překvapující lehkostí. Cicinho během úvodních sedmi utkání vstřelil dvě branky, na další nahrál a připomínal mladší, pravonohé vydání Roberta Carlose. V obraně by se však možná pár nedostatků našlo- i proto se brazilský internacionál v některých zápasech posunul před Salgada do záložní řady. Přes velké problémy, kterými královský klub ze španělské metropole v době Cicinhova příchodu procházel, se nováček cítil mezi hvězdnými spoluhráči jako v ráji. Nový prezident Bílého baletu Fernando Martín již naznačil, že kolem Cicinha a Robinha hodlá postavit přebudovaný tým, takže vyhlídky na klubové úrovni vypadají velmi dobře. S reprezentací to může být komplikovanější, alespoň vzhledem k Cafúovi, který je v poslední době velmi fit. Budoucnost však patří jen jemu.