Po dlouhé době tu pro vás mám zpověď jedné z osobností klubu, kterou není nikdo jiný než sám velký Sir Alex.

Dnes již legendární manažer Rudých ďáblů se 3. června rozpovídal o svých úspěšných i neúspěšných chvílích na manchesterském Old Trafford.

Budeme hladoví i příští sezónu

„S hráči, kteří mají přirozené schopnosti a pořádnou chuť po vítězství, se vždy cítím o mnoho pohodlněji. Svým způsobem to ukazuje moji vlastní představu o životě s vítěznou morálkou a odhodláním. S těmito hráči se ztotožňuji. Proto s námi jsou hráči úspěšní již po několik let. Jen velmi málo hráčů mi způsobovalo problém kvůli své vůli. Proto v tomto směru v následujícím roce neočekávám žádný problém. Tým je dostatečně mladý. Skvělé na vítězství Evropských trofejí je, že hráči samozřejmě chtějí vyhrát znovu. Mladí hráči jako Anderson, Rooney, Ronaldo a Nani jsou přesně těmi, kteří budou znovu chtít podobného úspěchu dosáhnout.“

Ronaldo nikam nejde

„Jsem si tím jistý, naprosto jistý. Je to hra, kterou Real Madrid hraje již dlouho, a v minulosti dělal to samé v případě Beckhama, Van Nistelrooye a naposledy i v případě našeho trenéra fyzické kondice. Jsme na to již zvyklí. Svým způsobem je to kompliment systému výchovy skvělých hráčů, které máme, a které jsme vždy vychovávali, ale jsem více než přesvědčen, že s námi Cristiano bude i příští rok.“

Naši hráči si své platy zaslouží

„Nejvíce, co jsem si jako fotbalista v drese Rangers vydělal, bylo 60 liber týdně a 20 jako bonus během sezóny. Čili 80 liber! Myslel jsem si, že je to skvělé. Myslím, že každý z hráčů Manchesteru United je multimilionář a vydělávání takovýchto obrovských peněz je vždy terčem určité kritiky, ale když to porovnáte s některými tenisovými nebo golfovými hvězdami… nejlepší hráči by měli být placeni vzhledem ke svým schopnostem. Nepříjemnou věcí je ale počet průměrných hráčů, kteří jsou placeni jako největší hvězdy. Když se občas doslechnu, jaké platy mají někteří hráči ostatních klubů, musím se tomu jenom smát.“

Můj nejlepší hráč? Cantona

„Ericovou předností bylo střílení a připravování důležitých branek v důležitých chvílích. Díky tomu byl tak úspěšný. V momentech, kdy si říkáte, „Bože, potřebujeme gól“, Cantona vždy zazářil. Buď gól připravil, nebo ho sám dal. Byla to neskutečná osobnost. Měl jsem velké štěstí, že jsem měl takovéto hráče. Fantastické hráče.“

Přál jsem si v týmu Gazzu

„Paul Gascoigne byl pro mě nejlepší hráč své doby v Anglickém fotbale. Bylo to jako vdechnutí čerstvého vzduchu, když jsem ho viděl hrát s úsměvem a potřebnou chytrostí a dravostí, což je jen část z jeho úžasných schopností. Miloval hru, miloval vítězství. V roce 1987 jsme měli šanci si s ním promluvit. Mluvil jsem s ním noc předtím než jsem odjel na dovolenou. Řekl mi: „Pane Ferguson, jeďte na dovolenou, užijte si ji, podepíšu Manchesteru United.” Řekl jsem: „Super,” a odjel jsem na dovolenou. Ležel jsem u bazénu a Tannoy mi řekl: „Pane Ferguson, přijďte prosím na recepci, čeká na vás Martin Edwards.“ Ten mi řekl: „ Mám pro vás špatné zprávy. Gascoigne podepsal Tottenhamu.“ Odvětil jsem: „Můj bože, jak se to mohlo stát?“ Tottenham koupil rodičům Paula Gascoigna rodinný dům v severovýchodní části Londýna a to rozhodlo. Dobře, myslím si, že to byla velká chyba, protože pro 19tiletého fotbalistu není lehké jít rovnou do Londýna. Měli jsme Bobbyho Charltona, Skotského rodáka. Měli jsme Bryana Robsona, taktéž Skotského rodáka a stejně tak i Steva Bruce, který se také narodil ve Skotsku. Měli jsme Garyho Pallistera z Middlesbrough. Měli jsme v té době seskupení hráčů, kteří mu mohli pomoci, a myslím si, že by ho naučili i určité disciplíny.“

Šálky čaje jsem rozbil jen jednou

„Hráli jsme utkání v Rumunsku, a Gordon Strachan neposlouchal mé instrukce. Samozřejmě mě to netěšilo. V místnosti byl vařič s čajem. Byla to cínová nádoba a já ji rozbil a skoro jsem si zlomil ruku. Samozřejmě byl vedle ještě tác s hrnky s čajem, do kterého jsem kopl, a všechno se roztříštilo o zeď. Archie Knox seděl blízko a jeho tepláková souprava byla celá od čaje. Tuším, že to byl Jock Stein, kdo mi řekl: „Není nic špatného na tom ztratit hlavu, když je to z dobrého důvodu.“ A myslím si, že asi ze 70 až 80 procent to bylo z dobrých důvodů. Párkrát jsem si to již rozmyslel. Znáte to – je potřeba dostat se k určitému cíli a udržet hráče při zemi. To je přesně to, o co tady jde. Někdy v šatně reaguji špatně, až moc důrazně. S přibývajícími roky už ale tolik ne. Vracím se teď do stádia tak před 15 lety. Jsem teď jako hříbeček. A Beckhamovo vyhození? Hotové neštěstí.“

Proč stále odsuzuji BBC

„Problém s BBC je v tom, že oni se nikdy neomluví. Nikdy nepřiznají svoji chybu, nikdy neuznají, že udělali něco špatně. Někdy i BBC musí být důležité, ale myslím si, že nejsou dostatečně velcí na to, aby si to mohli dovolit. Stačí se omluvit s tím, že udělali chybu. To je vše, co potřebují, a já jim to již zdůrazňoval – stejně to ale nikdy neudělají.“

Nikdy jsem nebyl gól od vyhazovu

„Gól Marka Robinse byl důležitý, o tom není sporu. Nemyslím si ale, že byl až tak důležitý, jak lidé tvrdili, protože Bobby Charlton mě nikdy nechtěl vyhodit. Byl velice významným článkem týmu. Také k Martinu Edwardsovi chovám velkou úctu, vždy mě podporoval. Den před utkáním s Nottingham Forest v roce 1990 ke mně přišel a řekl mi: „I když prohraješ, nikdo tě nevyhodí. Zůstaneš. Věř mi.“ Tito dva lidé mě vždy ujistili, že vše bude OK. Nikdy ale nevíte, protože například lidé mohou mít občas větší slovo, nežli vedoucí. Takže prvních 5 let bylo velice těžkých.“

Moje největší chyba

„Jaap Stam byl jen jeden. Udělal jsem u něj největší chybu, to bez debaty. Jaap prodělal operaci Achilovky, byl mimo hru 6 měsíců, a když se vrátil, myslel jsem si společně se Stevem McClarenem, tehdejším asistentem, že to není to, co bývalo. Řekli jsme si, že to necháme na léto. V létě jsme měli šanci přivést nového hráče a Jaapa jsme chtěli použít jako součást obchodu, ale nevyšlo to a zůstal. Začátek nadcházející sezóny mu ale nevyšel. Hráli jsme s Fulhamem a neodehráli jsme vůbec dobré utkání. Najednou přišla nabídka 16.5m liber od Lazia Řím, na kterou jsme kývli. Byl jsem se na něho poté jednou podívat a říkal jsem si: „Ksakru, on hraje fantasticky!“ Bylo to špatné rozhodnutí. Měl jsem možná vydržet o něco déle.“

Proč se obávám o Anglický národní tým

„Nemyslím si, že akademický systém v Anglii je nejlepší, musím to tak říct. Máme samozřejmě vlastní důvody tvrdit, že nejlepší systém je v Manchesteru, ale bohužel nám ubývá opravdových talentů. Svůj vliv na to mají zahraniční hráči. Říká se: „Dobře, nemůžeme vám zakázat přestupy zahraničních hráčů, ale každý týden budete muset hrát se čtyřmi až pěti anglickými hráči v týmu.“ Jsem zvědavý, zdali bude toto pravidlo povoleno.“

Moje rada předsedovi vlády

„Když se Tony Blair stal předsedou vlády, řekl jsem mu: „Podívej Tony, problém tvé práce je v tom, že tito předsedové létají po celém světě, mají svůj určitý denní program a svůj vlastní charakter. Pokud je udržíš všechny v jedné místnosti, máš vyhráno!“

Nejdůležitějším člověkem je…

„… manažer, bezesporu. Záleží na každé minutě, která může vše změnit a znamenat masivní volný pád v klubu. Nikdy nemůžete hráčům dovolit vést fotbalový klub a nikdy nemůžete ani fanoušky nechat vést fotbalový klub. Každý přispívá jinak. Bez fanoušků bychom nebyli nic. Bez hráčů bychom nebyli nic. Hráči jsou nejdůležitější součástí fotbalového klubu, ale musí také být někdo, kdo je povede. Někdo musí být ve vedení. Manažer je v tomto nejlepší člověk a musí být vždy podporován."